Přátelé do smrti

25. června 2013 v 12:31 | LukasLongr |  Povídky(Smutné)
  • Všechny zdravím. Rozhodl jsem se napsat povídku, která se odehrává hluboko v lesích, odpoutáni od jakékoliv civilizace. V lese, kam se v noci nevydal ani sám ďábel.
  • Hlavní postava se jmenuje Patrik s jeho kamarádem Tomášem. Oba jsou bývalí vojenští odstřelovači na lovu. Přeji pěkné čtení.


  • Patrik položil svou pušku značky SVD Dragunov na zem a kleknul si před řeku, aby si umyl obličej. Řeka protékala menším kaňonem olemována borovicemi. Patrik se podíval za sebe, kde je perfektně zamaskovaný Tomáš. I při lovu se chovají, jako když jim jde vážně o život.
  • Vzal si svojí zbraň a dal znamení, že se přesunují po proudu řeky. Podíval se na hodinky. Bylo teprve 6:15 a slunce pomalu začalo vycházet. Tomáš vystoupil z lesa se slovy:
  • "Jak dlouho ještě půjdeme?" Patrik se zastavil a chvilku se zaposlouchal do zvuku lesa.
  • "Nejsme ještě na správném místě," odpověděl.
  • "No dobře. A kdy na něm budeme?"
  • "Podle vesničanů je na těchto souřadnicích. Ještě půl hodiny a před námi se objeví velký sráz. Jeden zůstane nahoře a druhý sleze dolů." Tomáš se usmál.
  • "Ten co půjde dolů, budu já?"
  • "Klidně se vyměníme, ale dnes docela fouká a je vlhko. Budeme muset použít opravu alespoň o dva dílce na tisíc metrů. Při střelbě na větší vzdálenost i o tři."
  • "Raději půjdu dolů. Neumím moc střílet s velkou opravou." Patrik se zastavil a kleknul si do houští. Oba měli maskovací oblek, takže nešli zpozorovat, ani kdyby nepřítel koukal jejich směrem. Patrik letním gestem naznačil, aby mu Tomáš podal dalekohled. Podíval se do něj jejich směrem. Po minutě mu ho vrátil a pomalu pokračoval se slovy:
  • "Už jsme blízko." A měl pravdu. Ani ne za pět minut houští, ukázalo nádherný východ slunce, doprovázejícím hukotem vodopádu. Tomáš se proplížil k okraji srázu a podíval se dolů.
  • "Řekl bych tak deset metrů," řekl Tomáš. Patrik se naklonil a odpověděl:
  • "Spíše patnáct."
  • "Promiň." Uslyšel za sebou Patrik. Otočil se a uviděl Tomáše, jak stojí těsně u něj.
  • "Proč se omlouváš? Děje se něco?" Tomáš ale neodpověděl. Než se Patrik dokázal jakkoliv ubránit, schytal silný kop do hrudníku. Jeho tělo přepadlo přes hranu srázu a letělo k zemi. Silný náraz o vodní hladinu mu málem vyrazil dech.
  • Rychle vylezl z řeky a ukryl se za nejbližším stromem. Zkontroloval si vybavení. Naštěstí se mu při pádu nic neztratilo. Otevřel závěr od své pušky a podíval se, jestli je náboj na svém místě. V tento okamžik mu byli jasné, že s kamarádstvím je konec. Začal se plížit směrem od Tomáše, jen s jednou myšlenkou. Musí umřít.
  • Po cestě byla vegetace řídká, takže se mohl začít rychleji pohybovat. Asi po půl hodině cesty si sednul na zem a dalekohledem zkontroloval vzdálenost od srázu. Při naskočení vzdálenosti 1530m, se mu na obličeji objevil úsměv. Na takovou vzdálenost bude mít Tomáš problém něco trefit.
  • Našel si pohodlnou polohu a pušku si položil na spadenou borovici, který ležela hned před ním. Celí její vrch byl pokrytý krásně zeleným mechem, takže si ho mohl natrhat a zamaskovat si s ním pušku.
  • Vzal si dalekohled a pozorně si začal prohlížet celou stěnu srázu. K jeho překvapení se na vrcholu, kousek od místa, kde ho Tomáš kopnul dolů, objevil záblesk. Po třech nebo čtyřech sekundách dorazila za pískotu kulka do metr vzdáleného místa od Patrika. Doutnající díra v borovici mu dala jasně najevo, že Tomáš má se střelbou problémy, ale to neznamená, že se nemusí nějakou náhodou trefit.
  • Pořádně si opřel pažbu o rameno a namířil záměrný kříž na Tomášovu hlavu. Posunul ho o dva dílce nalevo a jeden nad něj. Vydechnul a zmačknul spoušť. Zpětný ráz se mu opřel do ramena. Třicet centimetrů od Tomášové hlavy se zvedl prach. Minul. Měl alespoň pár sekund k dobru, než se Tomáš uklidní.
  • Upravil opravu ještě o jeden dílec a bez přemýšlení vystřelil. Tentokrát se kulka zaryla hned vedle Tomášové pušky. Prach mu vletěl do obličeje. Teď měl nejlepší šanci na úspěch. Namířil se stejnou opravou a s dlouhým výdechem stisknul spoušť. K jeho smůle nebyl Tomáš zase tak blbý a rychlím pohybem zmizel za stromem.
  • Moc pořádný ale nebyl, protože se přemístil jen o pár metrů. Nestačil si ani pořádně lehnout a z jeho pušky vyšel záblesk. Kulka se zavrtala Patrikovy do ramene, o které měl opřenou pušku. Silný náraz ho položil na záda. Za křiku se zvednul ke své pušce a podíval se optikou na Tomáše. Opravu posunul ještě o jeden dílec nahoru a za dlouhého výdechu zmáčknul spoušť. Tomášovo tělo sebou cuklo do strany. Podle všeho dostal zásah do hlavy. Chytnul si svoje bolestivé rameno a opřel se o borovici. Zvládnul to.

Poznámka:
Reklamy, otázky, poděkování, ..., které nesouvisí s článkem, pište prosím do článku "Reklamy, připomínky, ...". Odkaz zde, nebo v menu blogu. Děkuji za pochopení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám článek (Přátelé do smrti)?

Ano 100% (1)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 DarkRose Strange SaanKun DarkRose Strange SaanKun | Web | 26. června 2013 v 13:59 | Reagovat

Zajímavé, ale na vojenské prostředí moc nejsem...

2 Aurelia Aurelia | E-mail | Web | 28. června 2013 v 23:02 | Reagovat

Přátelství oprvadu až do smrti. Ten zvrat jsem nečekala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama