Navždy ztraceni (6 díl)

27. června 2013 v 10:14 | LukasLongr |  Navždy ztraceni
  • Zdravím. Dnes jsem si pro vás připravil 6 díl povídky "Navždy ztraceni". V předchozím díle se Honza a Tomáš vydali do pralesa pro vodu. Tomáš mu ukázal, jak může najít červy, které pak dali Evě. Díl končí otevřením dveří od kokpitu. Přeji pěkné čtení.


12. 6. 2011
6:14
(6 díl)
  • Čelním sklem trčeli do kokpitu tlusté větve, které nadělali z obou pilotů paseku. Rychle zavřel dveře a zhluboka se nadechl. Zápachem z mrtvých pilotů naplnil celí trub.
  • "Co to je za strašný smrad," zeptala se ho Eva? Honza se přesunul vedle ní a odpověděl:
  • "Jsou tam mrtví piloti. Už začínají pěkně páchnut."
  • "Tak to bychom měli s nimi něco udělat. Za chvilku to bude k nevydržení."
  • "Dobře. Jdu to říct ostatním." Vyšel z letadla a podíval se k ohništi, kde už seděli čtyři osoby s Tomášem a Terezou. "Měli bychom udělat něco s piloty. Docela začínají zapáchat." Všichni se na něj otočili a Karel, kterého potkal při pomoci Evě, řekl:
  • "Dočista jsem na ně zapomněl. Ale co s nimi uděláme? Nikdy je odtam nedostaneme."
  • "Vůbec netuším. Spálit celé letadlo nemůžeme. Je to jediné útočiště před deštěm."
  • "To je ono. Tomáš mně říkal, že někde poblíž je bambusový les. Já jsem truhlář, takže dokážu postavit nějaký zastřešený objekt. Určitě lepší než smrdutý trub."
  • "Co to tu říkáte. Určitě už jede záchranná skupina," řekla rozčílená Tereza. Karel se na ní podíval a řekl:
  • "Kdyby někdo jel, tak by tu už byl. Určitě jsme někde v odlehlé džungli, kam se špatně dostává s technikou. Zapálením letadla bychom mohli udělat kouřoví signál."
  • "No dobře. Já se ale určitě žádné stavby bambusového domečku účastnit nebudu."
  • "Nikoho do toho nenutím. Každý se může rozhodnout sám, ale ten trub bude dnes před stmíváním hořet." Zvednul se od ohně a přistoupil k Honzovi. "Doufám, že s tebou můžu počítat?"
  • "Určitě," odpověděl Honza. "Ale musíme nejdříve postavit ten přístřešek. V letadle je Eva."
  • "Eva?"
  • "Jak jsem ti s ní pomáhal hned první den. Má zlomenou nohu."
  • "Dobře. Musíme se pokusit najít nějaký velký a ostrý nůž."
  • "Já jeden mám, teda měl jsem ho. Nevím ale, kde najít svůj batoh."
  • "Musí být někde v letadle. Problém je, že lidé hledali jídlo a všechny prohlédli. Všechno jsi to zaspal. A jak vypadal? Byl jsem totiž u toho."
  • "Měl jsem v něm knihu."
  • "Knihu jsem viděl. Určitě bude pořád tady." A otevřel úložný prostor nad místem, kde Honza seděl před pádem. Vůbec by ho nenapadlo, že ho najde na samém místě. Vzal si ho a podíval se dovnitř. Na první pohled se zdál být v pořádku. Ze spodní části vytáhnul dvacet centimetrů dlouhý nůž, který měl v pouzdře a podal ho Karlovy. "Hm, tak tomu říkám nůž." Prohlédl jsi ho z obou stran a podal ho zpět. "Umíš s ním zacházet?"
  • "Určitě. Už jako dítě jsem měl každý den nůž v ruce. Tento jsem dostal od svého otce k narozeninám."
  • "Tak to nechám na tebe. Vezmi si někoho na pomoc a nasekejte co největší množství bambusů."
  • "Dobře."
  • "Viděl bych to do oběda. Pak bychom měli začít stavět nový přístřešek."
  • "Dám se hned do toho. Jen bych potřeboval, aby ses postaral o Evu. Podívat se, jak na tom je a dát jí napít a najíst."
  • "Určitě. Měj se."
  • "Čau." Honza si vzal batoh na záda a šel z letadla k ohništi, kde seděl Tomáš. Sednul si vedle něj a zeptal se:
  • "Nechtěl bys mně pomoct s bambusem?" Tomáš se na něj podíval a odpověděl:
  • "Jen co dojím tudle svačinku, tak se přidám."
  • "Ok. Víš kde mě hledat." Zvednul se a vydal se k bambusovému lesu. Vzal to ale oklikou, protože se nechtěl znovu poškrabat o nějaký keř. Vůbec netušil, proč šel poprvé tím křovím. Asi kvůli tomu dítěti, co podle všeho nikdo nenašel. Neměl ani odvahu, zeptat se, protože je stejně už mrtvé.
  • Před Honzem se objevil první bambus. Vytáhnul si nůž a podíval se, kolik je hodin. 6:32. To měl docela hodně času. Slunce sice ještě nevyšlo, ale světla bylo docela dost. Netušil ale, jestli to vůbec takovým nožem půjde. Vzal tedy první bambus a silně do něj seknul. K jeho překvapení stačily dva silné záseky a bambus ležel na zemi.
  • Najednou za sebou uslyšel křupnout větev. Že by tu byl už Tomáš. Pomalu se otočil, ale nikdo za ním nastal. Otočil se zase zpět a pokračoval v práci.
Pokračování příště

Poznámka:
Reklamy, otázky, poděkování, ..., které nesouvisí s článkem, pište prosím do článku "Reklamy, připomínky, ...". Odkaz zde, nebo v menu blogu. Děkuji za pochopení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám článek (Navždy ztraceni (6 díl))?

Ano 100% (2)
Ne 0% (0)

Komentáře

1 Stewartgrolo Stewartgrolo | E-mail | Web | 23. února 2017 v 17:01 | Reagovat

wh0cd873499 <a href=http://colchicine.us.com/>colchicine</a>

2 Billyverne Billyverne | E-mail | Web | 15. března 2017 v 5:07 | Reagovat

wh0cd693031 <a href=http://advairdiskus2017.com/>Generic Advair Diskus</a>

3 ErickJUs ErickJUs | E-mail | Web | 21. března 2017 v 3:44 | Reagovat

wh0cd512563 <a href=http://costofviagra2017.com/>cost of viagra</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama